Rozhovor je specifická pedagogická situace, která je využívána jak v individuální, tak i skupinové formě.
Každý den začíná vyučování ranním kruhem. Kruh má svá pravidla. Podtrhuje význam společného setkání, prokázání si vzájemné vážnosti a úcty. Jde o možnost sdělit si vzájemné zážitky či momentální pocity, podělit se s druhými o své radosti či případné strasti. Někdy si mohou děti přinést hračky nebo různé zajímavosti. V kruhu nikdo nemá pevné místo, každý si může sednout, vedle koho chce, podle momentálního rozhodnutí. V kruhu probíhají rozhovory k projektovým tématům. Žáci se tak učí nejen naslouchat druhým, ale i projevit své pocity. Nikdo není nucen do mluvení. Ranní rozhovor není založen pouze na slově, své místo zde má i hudba, taneční projev či jiná nonverbální sdělení. Jediné, co je nepřípustné, je projevovat vůči druhým očitý nezájem, vyrušovat druhé či se jejich sdělení vysmívat apod. Pak nastává v rámci společenství závažný problém. Překročení hranic soužití společenství si vyžaduje adekvátní reakci a řešení. Pondělní rozhovor je obzvláště důležitý, protože slouží nejen k přivítání žáků po víkendu, ale má za cíl i rozvrhnout si práci a úkoly. Má tedy organizační význam z hlediska celého pracovního týdne. Naopak páteční uzavírací rozhovor v kruhu shrnuje a hodnotí uplynulý týden, má tedy evaluační význam. Ve středu se zjišťuje stav řešených úkolů a dle potřeby je korigován pracovní plán. Ranní kruh je často zakončen hrou nebo hrou naopak začíná pracovní blok, který následuje po ranním kruhu.
